DAVID
GRANSTRÖM ![]()
Okamžiky
klidu střídané drtivou hlasitostí nabídne švédský skladatel, zvukový umělec a
jedna z vůdčích postav stockholmské experimentální drone scény David Granström.
Jeho zvuková tvorba se vyznačuje harmonickou jednoduchostí,
hutnými, i když melodickými zvukovými kolážemi a prostorovou složitostí.
David Granström získal v roce 2014
magisterský titul v oboru kompozice elektronické hudby na Královské hudební
akademii ve Stockholmu, kde od té doby vyučuje. Ve své tvorbě se mimo jiné
věnuje i výzkumu nových metod algoritmického přístupu ke zvukové syntéze
v reálném čase.
Svoje
první studiové album vydal na stockholmském labelu XKatedral, který v roce 2015
založila v současnosti již ikona mezinárodní elektroakustické scény Kali
Malone společně s Marií W. Horn. Na festivalu SONDA představí David
Granström nahrávky ze svého druhého alba Empty Room, jež v minulém roce vydal švýcarský experimentální
label Hallow Ground. Na něm autor s lehkostí sobě vlastní kombinuje zvuk
elektrické kytary se syntetickými zvukovými plochami pořízenými v dnes již
nefunkčním železnorudném dole, kam byl přizván na uměleckou rezidenci. Brněnské
vystoupení Davida Granströma bude jeho prvním v České republice a bude
doplněno vizuální show připravenou na míru kolektivem umělců sdružených kolem improvizačního projektu Trychtýř.
TOMOKO SAUVAGE![]()
Japonská skladatelka a multimediální
umělkyně Tomoko Sauvage je známá svými dlouholetými experimenty s unikátním
hudebním nástrojem sestávajícím z keramických misek, vody a hydrofonů
(podvodních mikrofonů). Její živá vystoupení, kterým předchází náročná příprava
v podobě několikahodinové zvukové zkoušky, jsou založena na interakci mezi
zvukovým médiem (vodou) a prostředím, ve kterém se nachází – jeho
architekturou, akustickými vlastnostmi, teplotou nebo vlhkostí vzduchu.
Tomoko Sauvage se narodila a vyrostla v japonské Jokohamě. Po studiu jazzové hudby a hry na klavír v New Yorku se v roce 2003 přestěhovala do Paříže, kde v současnosti žije a pracuje. Poslech Alice Coltrane a Terryho Rileyho v ní vzbudil zájem o indickou hudbu, konkrétně o hudební improvizaci. Nápad postavit svou hudební praxi na práci s keramickými mísami vznikl poté, co Sauvage navštívila concert Aanayampattiho Ganesana, indického hudebníka a hráče na jalatarangam. Zatímco Ganesan pracuje s tímto tradičním jihoindickým nástrojem, který tvoří sada keramických nádob naplněných vodou, jako s perkusemi, přístup Sauvage je mnohem komplexnější. Ponořením hydrofonů do vody v miskách skladatelka vytvořila jakýsi elektroakvatický nástroj, jehož prostřednictvím zachycuje zvuky kapek, bublání a víření vody a zároveň zpětnou vazbu hydrofonu. Tyto zvuky následně rozšiřuje o syntetické zvukové efekty a doplňuje je ritualizovanými pohyby. Její živá vystoupení jsou zčásti dílem improvizace, kdy Sauvage musí pohotově reagovat na měnící se vlastnosti prostředí (teplotu, vlhkost, rychlost odpařování vody atd.), ve kterém vystupuje a které nedokáže přímo ovlivnit.
Sauvage vydala tři sólová studiová alba: Ombrophilia (and/OAR, 2009), Musique Hydromantique (Shelter Press, 2017) a Fischgeist (Bohemian Drips, 2020). Album Viridescens (Marionette, 2021) nahrála společně s Francescem Cavallierem. Svou práci prezentovala na významných mezinárodních festivalech a v předních galerijních institucích: Roskilde Festival (Dánsko), Unsound Festival (Polsko), Nyege Nyege Festival (Uganda), Victoria & Albert Museum (Londýn), Museo Reina Sofia (Madrid), Riga International Biennial of Contemporary Art (Riga) nebo Le Centre Pompidou-Metz (Méty).
TADEJ
DROLJC
Slovinský interdisciplinární umělec a kreativní kodér Tadej Droljc se věnuje elektronické hudbě, audiovizuální performanci a dalším formám intermediálního umění. V roce 2019 ukončil doktorandské studium audiovizuální skladby v Centru pro výzkum nové hudby na Huddersfieldské univerzitě (Velká Británie). V poslední době Droljc ve své tvorbě zkoumá tzv. pluralistický přístup k audiovizuální kompozici v reálném čase, kdy v jednotlivých dílech vznikají různé formy hierarchie mezi zvukem a obrazem.
Drojlc je držitelem celé řady ocenění udělovaných v oblasti hudby a umění, např. Edigma Semibreve Award (cena udělovaná portugalským festivalem Semibreve), ceny pro nejnadanějšího umělce MADATAC (udělované Festivalem nových médií a pokročilých audiovizuálních technologií MADATAC v Madridu) či studentské ceny Lumen. Droljcova tvorba je pravidelně prezentována na festivalech a přehlídkách intermediálního umění po celém světě, včetně proslulého Ars Electronica v rakouském Linci, madridského L.E.V. či kanadského MUTEC.
Speciálně pro festival SONDA připravuje Tadej Droljc full-dome verzi svých dvou audiovizuálních setů Capillaries Capillaries a Singing Sand, které obsadí celou plochu kupole planetária.
TOMÁŠ VTÍPIL![]()
Hudební tvorba Tomáše Vtípila je velmi rozmanitá a
profesně i žánrově rozkročená. Autor skládá filmovou, scénickou a orchestrální
hudbu, vystupuje samostatně i jako součást větších uskupení, věnuje se
akustické i elektronické hudbě. Vtípilova sólová tvorba zahrnuje alba Do Not Eat – Throw Away (2010,
Dinn), Syntax Error (2013,
vlastní náklad) a split LP vydané společně s pelhřimovskými Frequently
Asked Questions s názvem RRRRRR/FAQ.
Jako
producent či koproducent se Vtípil podílí na celé řadě dalších hudebních
počinů. Pravidelně koncertuje s undergroundovou skupinou DG 307 a je
autorem hudby jejího alba Životy?
Nebo bludné kruhy?. Současně je členem akustického tria Urband zaměřeného
na interpretaci městského folklóru, blues a jazzu. Dalším Vtípilovým hudebním projektem
je komorní hardcore-šansonové duo Che, v němž vystupuje s akordeonistou a
básníkem Radimem Babákem. Společně s německým rapperem Maxem Bilitzou
nahrál Tomáš Vtípil album Neuland a
výrazný je také jeho producentský vklad u alb Marcela Kříže či Tomáše
Šenkyříka.
Za zmínku stojí i Vtípilova činnost
producenta filmové a scénické hudby. Je autorem hudby k filmu Pouta, za kterou byl v roce 2010
nominován na Cenu české filmové kritiky a Českého lva.
Přímo pro festival SONDA připravil Tomáš
Vtípil 8kanálovou zvukovou instalaci, která zachycuje proces přípravy a kvašení
vyhlášeného korejského pokrmu kimči.
JIŘÍ Y SUCHÁNEK![]()
Jiří Y Suchánek je znám především tvorbou zvukových a intermediálních instalací, ve kterých často zapojuje přírodní, chaotické, termodynamické procesy do generování či řízení vznikající hudby. Prosazuje ideu otevřeného, sdíleného autorství, kdy se spoluatorem stává okolí, jehož vybrané aspekty jsou snímány a převáděny do zvuků pomocí aparátů, které sám vynalézá, vyrábí a sestavuje. Skrze sonifikaci chaotických dějů tak zkoumá možnosti prožívání a poznávání reality skrze zvuk. Jeho hudbu prolíná zájem o nelinearitu, organické zvukové formy, které vycházejí z pozorování přírody a které se často vzpírají racionálním schématům a přesně se opakujícím vzorcům, jež nabízejí stroje a softwary. Zároveň je pro jeho hudební tvorbu typický velký smysl pro detail, spektrální bohatost a snad až i ekologickou vyváženost kompozic. Ve své intermediální tvorbě běžně synesteticky spojuje zvuk, světlo, objekty, mechaniku, elektroniku + kód s pečlivě vybranými prostory.
Za svůj projekt Atom Tone sonifikující Mendělejevovu periodickou tabulku prvků a spektrální čáry atomů mimojiné obdržel ocenění Excellence In Sound Art and Sound Design na prestižní mezinárodní konferenci klingt gut! Symposium on Sound v Hamburku 2018.
Realizoval velké množství dlouhodobých multimediálních instalací ve veřejném prostoru, vystavoval a koncertoval na řadě mezinárodních festivalech a konferencích jako např.: CTM, UNSOUND, ICAD, NEXT, NCCA, STIMUL, ENH, NIME, klingt gut! STEIM, či Institute of Sonology.
Pro SONDA festival připravil nový synestetický experimentální set pracující s difrakcí laserového paprsku, jenž je (místy) synchronizován s vlastní elektroakustickou hudbou.
TRYCHTÝŘ

Projekt TRYCHTÝŘ je pilotní umělecký i sociální experiment, který zkoumá možnosti tvůrčí skupinové spolupráce a vzájemného učení se skrze společnou tvorbu. Projekt inicioval spolek SVITAVA, který formou otevřené výzvy oslovil veřejnost a vybral skupinu 20 umělců různého zaměření, jež se navzájem neznali.
Formou pravidelných setkávání v ateliéru spolku SVITAVA se postupně začaly rýsovat možné ideje, průniky a spolupráce, jejichž cílem jsou různorodé umělecké vstupy na festivalu SONDA. Účastníkům projektu tak TRYCHTÝŘ poskytl možnost zapojit se do tvorby obsahu festivalu a prezentovat svoji práci v mezinárodním kontextu. Forma intervencí je velmi otevřená – od scénografie, full-dome video projekce, (nejen) hudební performance, až po instalace, interaktivní objekty či nečekané mikro a makro imerzivní situace.
Projekt TRYCHTÝŘ představuje pro všechny zúčastněné značné dobrodružství, jehož výsledek je do poslední chvíle velkou neznámou.
Projektu se účastní následující umělci: Filip Dobrocký, Jana Pavla Francová, Martin Hurych, Jena Jang, Lucie Jestřábíková, Karolína Kohoutková, Karolína Kohoutková, Krištof Krupa, Katarina Marošiová, Josef Eduard Masáryk, Andrej Nechaj, Jakub Nečas, Kryštof Pátra, Valeriia Riazanova, Seth Rozanoff, Matúš Stenko, Anna Stepanova, Veronika Šmírová, Zuzana Štefková, Tomáš Urík.